Jak to vlastně začalo

Můj příběh začíná nejprve tím že jsem nemohla otěhotnět.O miminko sme se s manželem snažili 4 roky.Byl to dlouhý boj než se mi podařilo otěhotnět.
První rok sme tomu dali tak nějak volný průběh,druhý rok už to byli časté kontroly u lékařů,podstupování různých vyšetření a td..Třetí rok už jsem podstoupila první umělé oplodnění v Praze,které se kupodivu podařilo hned na poprvé.Jenže za necelý měsíc začal problém,bylo mi špatně což není nic neobvyklého v těhotenství,ale bylo to takové jiné.
Nakonec mi zjistili že miminko tedy spíše ten zárodek přestal reagovat.Takže hned do nemocnice na vyčištění a velká bolest a zklamání.
Za víc než půl roku byl druhý pokus o umělé oplodnění ale bohužel bez úspěchu.S manželem sme byli už vyčerpáni dalšími pokusy,takže sme to vše jak se říká hodili za hlavu.
A ten čtvrtý rok najednou se stal zázrak a já otěhotněla přirozenou cestou.To bylo radosti že se to vůbec povedlo,jenže hned sem dostala strach aby se zase něco nepřihodilo.První měsíc byl docela v pohodě,druhý měsíc sem už jen a jen zvracela,ležela v nemocnicích na kapačkách,abych aspoň nějakou výživu měla v těle.Tak to trvalo až do šestého měsíce kdy mě chytla ledvinová kolika.
Byli to hrozné bolesti do břicha,do zad no prostě všude.První co bylo sem se hned ujišťovala jestli je miminko v pořádku.Takhle sem v bolestech ležela skoro dva dny,než mi vůbec přišli na to že by to mohla být ledvinová kolika.
Takže mě okamžitě převezli z Trutnovské nemocnice do Dvora Králové na Urologii a tam mi pod narkózou museli zavézt do močového měchýře Sten abych vůbec vydržela do porodu.
Bylo to hrozně nepříjemné,ale musela sem to vydržet už kvůli tomu malému stvoření co mi rostlo v bříšku.Mimochodem pohlaví sme nevěděli takže to bylo jako překvapení.Z nemocnice mě pustili po týdnu a hned další kontroly na běžných prohlídkách.Už sem byla v sedmém měsíci a najednou další rána.Můj krevní obraz nebyl v pořádku tak jak by zdraví člověk měl mít.Takže další strach,slzy co to vlastně pro mě všechno znamená.Musela sem ihned na Hematologii v Trutnově na podrobnější vyšetření krevního obrazu,kde mi oznámili že mám úbytek krevních destiček (trombocytů),což znamená že zdravý člověk respektive žena by měla mít počet destiček kolem 150-300,jenže bohužel mě to kleslo na nějakých 50.Což znamenalo velké ohrožení na životě jak mého tak i miminka.