Když manžel zavolal záchranku,já se jen klepala a snažila sem se dýchat aby se mi ta zástava dechu zase nevrátila.Pořád sem zvracela,byla sem úplně bez síly,neudržela sem se na nohou,prostě jako hadrová panenka.Mezi tím přijeli rychle rodiče aby se postarali o Vendulku,která se mezi tím vzbudila a hrozně brečela, chudinka nevěděla co se děje.
Když sanitka přijela museli mě odnést na nosítkách jak sem neměla sílu stát natož chodit.Pamatuji si že mě naložili do sanitky,dali mi přezemě nějaké prostěradlo aby mi nebyla zima,jenže já byla jen v noční košili a byla mi hrozná zima z toho jak mě nebylo dobře,takže sem se nemohla vůbec zahřát.Klepala sem se celou cestu až do Trutnova.Tam mě vyvezli výtahem ani už nevím kam přesně,ležela sem na lehátku na chodbě,dali mi něco v kapačkách na zklidnění a převezli mě dál do Hradce Králové.Ta cesta byla neskutečně dlouhá,mě bylo pořád strašně zle,byla mi zima,znovu sem nemohla dýchat a měla sem takový divný pocit že to už asi nevydržím.Když sme konečně dorazili do HK,převzali si mě sestřičky a už sem věděla že sem v dobrých rukou a dostanou mě z toho syrečkového záchvatu.
Manžel celou cestu jel za námi ,takže sem byla ráda že ho vidím a že byl se mnou.Sestřičky mě stabilizovali,píchnuli mi něco na uklidnění,převezli na pokoj a čekala sem na doktora.Když přišel,tak sem mu řekla co sem jedla no a hned věděl která bije.Olomoucké syrečky jsou zrající sýry takže mě to v těle začalo jakoby kvasit a tím mě to vyvolalo takový záchvat jakoby udušení.V nemocnici se mi pak už ulevilo,bylo něco po půl noci a já konečně přestala zvracet a mít zimnici.Do rána sem se z toho vyspala a bylo mi dobře jako by se nic nestalo.Nechali si mě tam ještě jednu noc na pozorování a potom už mě pustili domů.
Od této doby ať mám sebevětší chuť na syrečky sem je přestala jíst ač už můžu všechno,ale syrečky ty s i už opravdu NEDÁM!!!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat