Od toho syrečkového záchvatu sem si dávala pozor na to co sním,měla sem strach že se zase budu dusit,takže sem byla opatrnější při výběru jídla.Ikdyž sem si dopřávala věci které sem ještě měla zakázané,ale to sem věděla že mi po nich nic nebude a taky to bylo pokaždé jen na zahnání chutě.Jinak sem si skoro rok musela hodně odříkat od různých potravin jak už sem se zmiňovala před tím.
Bylo mi čím dál lépe a lépe, u rodičů sem už byla jen na pár dní takže sem jinak fungovala už ve své domácnosti.Snažila sem se dohnat všechno najednou,jen se mi trochu ulevilo nevěděla sem co dřív.Každý den byl pro mě zázrak že se vše lepší.
Kontroly v HK byli sice stále po týdnu,ale léků ubývalo a krevní obraz ten byl v naprostém pořádku.Sice sem se musela stále hlídat abych nechytla nějakou infekci nebo nějakou virózu,protože sem ještě užívala léky na imunitu.Byla sem hodně oslabená ,neměla sem sílu něco zvednout natož napsat jak se mi dlouho klepaly ruce.Ale z toho všeho sem se dostala taky docela rychle,protože mám strejdu který mě moc pomohl od stresů a slabosti.Zajímá se totiž o reflexní masáže - terapie a já sem mu za to moc vděčná,protože mě to moc moc pomohlo i na psychiku.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat