Manžel asi po hodině odjel,protože mě bylo hůř a hůř a to už sem jen a jen zvracela.Doufala sem že když to půjde ven tak se mi uleví jako jindy,ale tentokrát to nebyla žádná úleva.Ležela sem na posteli a hledala nějakou polohu aby se mi ten žaludek tolik nezvedal,ale ať tak nebo jinak,nepomáhalo to.Večeři sem sotva jen zahlídla a zase to šlo všechno ven.
Už bylo 18hod a přišel pan doktor se sestřičkou a že pro mě mají mojí novou kostní dřeň,což mě potěšilo,myslela sem si že když mi to hned pustí žilou uleví se mi a já budu zase jako čiperka.Byli to tři pytlíky které vypadali jako obyčejná krev.Pustili mi to tedy žilou a hlídali mě stále tlak,byla sem napojená i na srdíčko.Mě se dělalo zase špatně,chvilku to jakoby ustupovalo ale pak zase ale tentokrát už sem zvracela i krev.Hrozně sem se vylekala co se to děje,něco je špatně když zvracím krev a to ještě nebyl a ni první pytlík vykapaný.Začala sem brečet a přála sem si aby tam byl manžel a držel mě za ruku.Bohužel to nešlo tak mě aspoň sestřička utěšovala.Dávali mě něco na uklidnění a na bolesti proti zvracení,ale bohužel mi nic nepomáhalo.
Tu noc sem vůbec nespala,sestřička u mě byla snad každých 5 minut,když sem už odpadla vyčerpáním a aspoň sem na chvilku usnula zase mě vzbudilo zvracení a průjem.Ani sem nevnímala po jak dlouhé době mi dali ten druhý a třetí pytlík.Pamatuji se jen že bylo už ráno a já byla jako omámená,ptala sem se jestli už ta nová kostní dřeň koluje v mém těle a zabydluje se..Ten den co mi přivezli tu novou kost.dřeň se počítal jako den nula . Další dny se začali počítat jako +1,+2 a td...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat