Chemoterapie-Přípravný režim

11.12.2007- Tak už to začalo,ráno budíček v 6hod a hned první dávka 20ti tabletek.Můj přípravný režim byl na ordinován v tabletách což sem byla docela ráda.Protože mě vadilo to že sem musela být připojená ke kapačkám už kvůli tomu jak mi dávali tekutiny do žil.Byla sem pak taková nemohoucí ,jen když sem si chtěla dojít na WC tak mi překážel ten stojan,takže pro mě bylo lepší dávku chemoterapie dostávat v tabletách.Bylo to třikrát denně,představa 20ti tablet je hrozná,ale byli hrozně malinkaté takže sem to spolykala raz dva.Ten den mi zase odebírali krev tentokrát po třech hodinách tři ampulky.Při vizitě mi paní doktorka řekla že už mám destiček jen pouhých 4,takže mě budou muset dokapávat.To mě docela vylekalo,ale vysvětlila mi že mi budou už veškeré hodnoty klesat na nulu do té doby než bude transplantace.Jenže to mě ještě ani ta chemoška nezačala zabírat a já už byla skoro bez destiček.
První dva dny,mě stále odebírali každý tři hodiny krev,baštila sem 3x denně tabletky,kapala mi pořád tekutina do žil že sem už byla asi tak zavodněná že kdyby do mě píchli jehlou tak bych se asi v té vodě i utopila.Každé ráno bylo stejné,budíček,očista,čekání na vizitu,když nepřijela návštěva tak sem spala,nebo koukala na TV,dopisovala si přes počítač s rodinou a byl večer.Vůbec mi to neutíkalo a to sem ještě neměla ani tušení jak dlouhou si tam poležím.
Třetí den přišli sestřičky s vozíčkem na kterém měli různé ty jejich pomůcky zdravotní a řekli mi že mi tu kanylu z ruky už vyndají a zavedou mi větší do hrudníku.Neměla sem ani tušení jak to budou zavádět.Bylo 10.30hod a připravovali mě jako kdyby mě měli operovat,desinfekce,rouška a jen sem čekala na větu "skalpel prosím"...Začala to umrtvovat a snažila se zavézt tu kanylu pod hrudní kost do žíly,jenže bohužel při mojí smůle se jí to nepovedlo a musela to opíchat znovu a znovu kanylu zavézt,mě už bolel celý hrudník,klíční kosti a šlo mi to až do lopatek.Ani na podruhé se jí to nepovedlo a bohužel na potřetí taky ne.Proč já musím mít takovou smůlu když mi máte něco dělat? Už sem byla nepříjemná, připadala sem si jako nějaký pokusný králík na kterým se všechno snad učí.Vím že to nebyla jejich chyba ale když už se zase tohle nedařilo,tak sem byla fakt už z toho zoufalá.Přišla jiná paní doktorka z Jipky a ta to zkusila po čtvrté ale taky nic.Tak to nakonec museli zavézt přes krk a hurá to se povedlo hned na poprvé....Mě se ulevilo ,ale zároveň mi bylo divě než sem si zvykla že mám něco zapíchnuté v krku.Tenhle nekonečný proces trval skoro dvě hodiny-UF.