To sem neměla nejmenší tušení že když se mi ta kůže loupe a hnědne že se něco děje.Sice sem měla při ruce brožurku kterou sem dostala už na začátku mojí léčby abych si jí četla,jenže já sem měla strach v ní nějak študovat a tak sem ani netušila že se může něco dít s kůží.Myslela sem že to patří k tomu přihojování nové kostní dřeně,jenže sem začala být čím dál víc hnědá jako kdybych byla na měsíc u moře.Jenže mě to začalo svědit a už jakoby žloutnout.Když sem přijela na kontrolu na které sem jezdila každý týden což bylo také nad moje síly.Museli sme vstávat už kolem šesté ráno abych byla zase co nejdřív doma.Protože když sem přijela do ambulance,hned mě odebrali asi tak osm ampulek krve pak už sem jen asi tak zhruba dvě hoďky čekala na výsledky.Když mě nebylo zrovna nejlépe tak to bylo nekonečné čekání.Byla mi pořád zima,chtělo se mi spát a po nákupech to sem ani neměla chuť někde cestovat.
Když sem tedy byla na prohlídce u pana doktora tak se tvářil tak nějak záhadně a to už sem měla tušení že se asi něco děje.Vyptával se mě jak se cítím a jak dlouho mám jakoby v uvozovkách ty potíže s tou kůží...No řekla sem mu že už asi přes 14 dní.V tu chvíli se na mě podíval a řekl "Musíme si vás tady nechat"...Hned jak to dořekl já začala brečet a vyptávat se co se děje.Měla sem hrozný strach že se mi zase vrátila ta nemoc a já budu muset opět na izolaci.Vysvětlil mi ale že na izolaci nepůjdu,že budu už na pátém patře s jinými pacienty.No to mě sice moc neuklidnilo ale už ta představa že nebudu sama a budu si moc s někým popovídat byla o něco pozitivnější.
Kůže která mi začala hnědnout až skoro žloutnout se nazývalo GVHD-reakce štěpu proti hostiteli.Potransplantační reakce,kdy krvinky z transplantované dřeně napadají organismus svého nového hostitele.Léčba byla nasazena v kapačkách kortikoidama...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat