Páté patro

Manžel mě tedy vyprovodil na páté patro,tentokrát to loučení nebylo tak hrozné.Věděla sem že to nebude na dlouho,když mi pan doktor řekl že to je jen na pár dní.Když sem přišla na pokoj kde leželi už dvě paní se stejnou diagnózou,hned sem se s nimi dala do řeči a probírali sme čím každá prošla,ty pocity těch nemocných jsou úplně jiné než ti kteří jsou zdravý.Ty dvě paní byli moc milé a sympatické.Jedna se jmenovala Miluška,ta byla starší a ta druhá se jmenovala Veronika se kterou sem do teď ve spojení a jsou z nás kamarádky.Ona také píše svůj příběh při jeho čtení také nezůstane oko suché.
http://kostnidren.blogspot.com/
Každý den bylo o čem si povídat,každá z nás měla jiné zážitky a zkušenosti,takže ty dny tak nějak docela utíkali.Během našich rozhovorů s Verčou sme zjistili že sme leželi na transplantačním oddělení na šestém patře vedle sebe,Verča byla transplantována o dva dny později odemě.Byla sranda i smutek.O Milušce bohužel už nic nevím,byla na tom z nás tří asi tak nějak nejhůř.Tak snad se má dobře a je plná elánu tak jako já.Kortikoidy zabírali a na druhé stránce ubírali na vzhledu.Čím déle je užíváte tím více je z vás nafouknutý balón hlavně v obličeji.To ti pacienti jsou jak sourozenci.Všichni takový syslíci jak já sem říkala.Ležela sem tam asi skoro týden.Verču myslím že pustili domů o něco dřív a Miluška ta tam chudák ještě musela zůstat.Když už byl den mého propuštění přivezli pacientku která měla hrozné bolesti hlavy a měli jí dělat odběr kostní dřeně z hrudníku.Chvilku sme si ještě spolu povídali a já pak už odjela domů.Už si nepamatuji přesně po jak dlouhé době sem se s touto paní potkala,tedy v té době sem si myslela že je to paní protože věk nepoznáte když je ten pacient vzhledově celý takový jiný.Teď už vím že je to super mladá holka jménem Martina se kterou sem se skamarádila na kontrolách a sme spolu také v kontaktu jako s Verčou. I ony dvě našli k sobě cestu kamarádství.Takže se navzájem podporujeme tím že si voláme a píšeme SMSky.Martinu se teď snažíme podporovat trochu víc protože ona teď právě prochází tím obdobím potransplantačním kdy byla myslím od ledna transplantovaná,takže má teprve vše před sebou.Je to taky bojovnice a vše překoná.Škoda že sme se nemohli seznámit za jiných okolností,ale i tak sem ráda že sem je obě poznala a ráda bych se s oběma setkala ,protože každá z nás jezdí jinak na kontroly a vůbec se nevidíme...