Trepanobiopsie v HK

Příjezd do Hradce na Hematologii byl poněkud zvláštní.Byla sem moc nervozní,klepala sem se strachy a neměla sem vůbec představu co mi budou dělat a jak vůbec budou ten odběr té kůstky dělat.Sestřička mi hned dala nějaký prášek jakoby na utlumení bolesti abych byla tak nějak omámená a moc to nevnímala.Bohužel uplynula skoro hodina a na mě to nějak nepůsobilo.Odvedla si mě sestřička ta nejhodnější co tam snad pracuje ,jsou tam mimochodem všechny hrozně hodné sestřičky ale tahle byla semnou na tom sále kde sem jí mačkala ruku.Sestřička Evička je takový anděl na oddělení.
Já seděla na lůžku ,klepala sem se zimou ,byla sem hrozně nervózní a ona tam chystala pomůcky k výkonu a snažila se mě co nejvíc rozptýlit a rozesmát.Můžu říct že se jí to docela povedlo ale jen na malou chvilku protože už pak vešel pan doktor který mi měl tu trepanobiopsii provézt.Na jméno si teď bohužel nemohu vzpomenout protože se tam vystřídali ještě dva další doktoři,to ale upřesním proč vlastně.
Takže sem si tedy lehla na levý bok a pan doktor mě začal umrtvovat místo kde pak měl provézt ten odběr.Umrtvování bylo zase nepříjemné, štípalo to a hrozně tlačilo,ale pak už sem necítila nic,bylo to otupěné.To už sem sestřičku mačkala za ruku a to mi to teprve umrtvovali.Pan doktor jí potřeboval aby mu podávala nástroje,jenže já sem jí tak silně držela že sem jí nechtěla pustit.Pan doktor si vzal nástroj a začal mi tak divně jakoby vrtat do boku bylo to hrozně nepříjemný,je těžké popisovat nějakou bolest když to sám člověk nepozná na vlastní kůži.Bylo to fakt dost hustý.Najednou sem uslyšela takový cvaknutí a to pan doktor řekl tak a sme tam a teď to můžeme vytáhnout.Ucítila sem hrozný podtlak a bolest.Sestřička chudák asi měla rozmačkanou ruku,brečela sem bolestí a vím že sem i sprostě nadávala,ale muselo to ven potřebovala sem si ulevit.
Jenže bohužel nastal problém ta kůstka se jim nepovedla vytáhnout.Takže co teď , odběr museli udělat kvůli diagnóze a já byla už teď vyčerpaná.Pan doktor se mě zeptal jestli vydržím ještě jeden pokus že to musí udělat.Už sem věděla co to je za bolest a o to to bylo horší.Nejradši sem chtěla utéct ale nemohla sem to udělat, chtěla sem znát co mi vlastně je.Takže sem souhlasila a hned sem je upozornila že asi zase budu nadávat,protože sem si tím ulevovala od bolesti. Mezi tím přišel jiný pan doktor a zjišťoval proč se to nepovedlo na poprvé .Nebyla to žádná vina pana doktora jen to byla hold smůla že to nevyšlo na poprvé a tak po dlouhé domluvě se mezi sebou páni doktoři domluvili že to zkusí ten pan doktor druhý jehož jméno si také už nepamatuji. Začal mi to tedy znovu umrtvovat a zase ta samá bolest ,ten samý podtlak,sestřička chudák musela zase trpět jak sem jí mačkala.Bohužel a ani druhý pokus se nepovedl.To už sem se ptala PROČ to nejde,už to nevydržím tu bolest,bolelo mě už všechno,celá noha šlo to i do zad.Prý se to někdy stane že to nemůžou nabrat hned na poprvé a já sem bohužel měla smůlu že to nešlo ani na podruhé.Zase ta samá otázka vydržíte ještě do třetice to už se musí povézt a pak vám dáme pokoj byli slova obou pánů doktorů.Mezi tím přišel další pan doktor a divili se najednou všichni tři jak je to možné že to nejde odebrat.Tak se mi to nakonec do třetice pokusil odebrat ten třetí doktor jehož jméno si vybavuji a byl to pan doktor Kmoníček.
Byla sem tak vyčerpaná že sem snad už ani nevnímala okolí a řekla sem ať to udělají rychle.Pan doktor Kmoníček se mě snažil ujistit že jemu se to už opravdu povede,byl to takový srandista.Takže opět umrtvení,ale to už mě bolelo jen na mě sáhnul jak sem ten bok měla už rozpíchaný,hrozně sem brečela a pořád sem opakovala ať dělají že se mi špatně dýchá a je mi na omdlení.Začal zase ten hrozný podtlak a do třetice bohužel to taky nevyšlo.To už sem jim řekla že další pokus nevydržím ať už toho nechají a zavolají mi manžela,ten chudák čekal na chodbě v ambulanci a byl nervózní proč to tak dlouho trvá.Pustili ho za mnou a já sem ho prosila ať už mě nechají a odveze mě domů.Trvalo to asi tak čtvrt hoďky než mě utěšil,musel mi pomoct slézt z toho lůžka protože sem nebyla ani schopna se postavit na nohy.
Už sem byla na odchodu a pan doktor mi ještě řekl p.Mauerová musíte přijet pozítří a ta trepanobiopsie se udělá znovu....