Kontroly v HK na hematologii byli každý týden,každý týden strach z toho jestli se něco nezhorší,neklesnou hodnoty krevního obrazu,nebo něco horšího.Léků zatím neubývalo a ani nepřibývalo.Jenže bohužel z jedné kontroly byl opět strach a slzy.Cítila sem se tak nějak v uvozovkách dobře,ale krevní obraz ukázal špatné hodnoty a já musela zase nastoupit na hospitalizaci.To mě tentokrát dost vyděsilo,protože žádný známky na těle,jaká koli vyrážka nebo tak něco sem na sobě nepozorovala.To ale taky nebylo na oko vidět,protože sem měla v těle nějakého vira-bacila a to by pro můj zdravotní stav nebylo moc dobré,takže sem musela opět na páté patro, ale tentokrát na izolaci abych nenakazila další pacienty.Jenže jen vyslovili to slovo izolace a mě přepadla taková slabost že budu odloučená od rodiny a uvidím je pouze jen přes sklo.Naštěstí to byla jiná izolace,byla sem na pokoji sice sama ale návštěva za mnou mohla s rouškou na ústech,takže to mě spadl kámen ze srdce.Nasadili mi antibiotika a za necelý týden sem byla doma.Pamatuji si že sem se vlastně zase sešla s Verčou na oddělení,protože ona tam v té době také ležela,už nevím přesně s čím ale vím že sme se tomu hodně smáli že se zase vidíme.
A já, já se jen modlila že už to bylo snad naposledy kdy sem musela být hospitalizovaná..Vím že mě na to upozorňoval pan doktor že se ještě párkrát vrátím,ale já si to nechtěla připustit že by to mohlo být třeba i víckrát...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat